Bylo jaro, všechno kvetlo. Slunce hřálo, vlastně peklo. V klídečku jsme snídali, táta zrazu zavelí: „Hybaj, vstávat, rodino, vyrazíme do ZOO! Mámo, zabal plenky, deku, nezapomeň na Manducu. Kočárek už nefrčí, synek náš v něm jen brečí.“ Sbalili jsme a hned...

Sedím na poradě s ředitelem a dítko klidně spinká v kočárku, abych alespoň chvíli měla volné ruce a mohla vyřídit nejdůležitější. Pod kočárkem vozím Manducu, protože nebude dlouho trvat a dostane se zase na řadu. Chodím s prckem do...