Sedím na poradě s ředitelem a dítko klidně spinká v kočárku, abych alespoň chvíli měla volné ruce a mohla vyřídit nejdůležitější. Pod kočárkem vozím Manducu, protože nebude dlouho trvat a dostane se zase na řadu. Chodím s prckem do práce, a tak se hodí každou chvilku. Mrňous má výhled a já můžu chvilku něco dělat.

Porada končí a ředitel se dlouze zakouká pod kočárek s budícím se dítkem a pokládá mi poslední otázku před oficiálním rozchodem: „Manduca? Co to je?“

Chlubím se nosítkem a dostává se mi na agitační přednášku výborné a nečekané odpovědi….. 😉 „Manduca totiž v latině znamená jíst nebo žrát (manducare), tak mě zajímalo, co to tam vlastně máte.“

 

Příběh nám zaslala Andrea Hora Krausová